10000 kroků – zdravotní a dietní důvody, měření, kontrola, motivace Prevalence obezity neustále stoupá a veřejnost si pomalu začíná uvědomovat důležitost pohybu.

V rámci zdravého životního stylu se obecně doporučuje vyvarovat se sedavému a neaktivnímu způsobu života a strávit fyzickou aktivitou minimálně 30-60 minut denně. Fyzická aktivita je obšírný pojem, zahrnující přinejmenším stejně širokou škálu činností, jejich intenzit atd.

V dnešní době, platná doporučení k pravidelné pohybové aktivitě uvádějí na předních pozicích právě chůzi, cyklistiku či plavání. Nedá se jednoduše stanovit, který sport či pohybová aktivita je opravdu ta nejvhodnější, za daných podmínek jako jsou přiměřenost aktivity věku, zdatnosti či momentálnímu zdravotnímu stavu jedince, je ale jakékoliv navýšení pohybové aktivity vysoce žádoucí.

Denně 10 000 kroků Většina z nás se již jistě setkala s doporučením udělat minimálně 10 000 kroků za den.

Co ale toto číslo představuje? V závislosti na délce kroku jedince představuje 10 000 kroků přibližně 7 km. Za hodinu svižné chůze člověk tuto vzdálenost průměrně ujde Zatímco pro někoho je to směšně málo, jinému může představa ujít 7 km každý den (najednou či rozloženo do dne) nahánět strach. Během mých studijních praxí kromě konzultace jídelníčků a poradenství ohledně zdravé výživy, pacientům i klientům doporučujeme navýšení pohybové aktivity. Rozhodla jsem se tedy provést na sobě test a přesvědčit se, jak jednoduché či obtížné je tento závazek denně splnit.

Způsob měření Jako metoda měření mi sloužil krokoměr, což je jednoduchý mechanický přístroj měřící za chůze všechny udělané kroky. Krokoměrů je na trhu celá řada. Většina z nich je schopna vcelku spolehlivě rozlišovat mezi chůzí a během. Dle cenové kategorie lze dále u krokoměrů očekávat další užitečné funkce, jako např. výpočet průměrné či maximální dosažené rychlosti, počet spálených kalorií atp. Na krokoměru jsem si nastavila délku svého kroku, který jsem vypočítala dle počtu kroků opakovaně provedených na předem vytyčené vzdálenosti. Přístroj jsem si nasadila každý den téměř bezprostředně po probuzení a sundávala jsem jej před ulehnutím. Během dne jsem ho odjímala pouze při vykonávání jiné sportovní aktivity, při které jsem se sice hýbala, nicméně jsem nedělala žádné kroky. Při takovýchto aktivitách (jízda na rotopedu, posilování, jóga či některé druhy tance) by krokoměr zaznamenával „kroky“ pouze při jeho otřesech a zapříčiňoval by tak chyby v měření.

Měřila jsem v letních měsících, kdy jsem pracovala na plný úvazek na pozici servírky, tzn. aktivní zaměstnání. Pracovala jsem 6 dní v týdnu, celkem 42 hodin. Denně mi tedy vycházelo okolo 11 000 kroků s tím, že jsem do výpočtu zahrnula i dny pracovního klidu a dny, u kterých došlo ke ztrátě dat, jsem počítala s celkovou hodnotou 0 kroků. Výsledky mého „testu“ tedy považuji za věrohodné s určitou, byť omezenou, výpovědní hodnotou.

Ne všechna zaměstnání jsou stejně aktivního charakteru jako obsluha v restauraci. Přesto si myslím, že je naprosto reálné denně limit 10 000 kroků splnit, S měřením pokračuji i po návratu do studentského života. Studium je „zaměstnání“ sedavé, mnoho kroků je ale skryto v běžných přestupech v hromadné dopravě, pěších přesunech po centru města atd. Za dalším pohybem musím do posilovny, či sportovních kroužků. Můj průměrný denní počet kroků ještě vzrostl (12000 kroků).

Motivace a kontrola Hlavním zdrojem motivace je potřeba. Potřeba pohybové aktivity může být založena na mnoha důvodech a je opět zcela individuální. Podobně tomu je u motivace k pohybové aktivitě a konkrétně splnění denního limitu 10 000 kroků. Potřeba, která bude jednomu hnacím motorem, může a pravděpodobně nechá jiného naprosto lhostejným. Některé z potřeb mohou být společné větší skupině lidí, jako např. touha po dobré fyzické kondici, zdravotním stavu. Pro mnohé je větší motivací štíhlá linie, kterou si pravidelným pohybem udrží nebo se k ní snáze propracují. Motivace, ať už jakákoliv, je velice důležitá, jelikož dodává energii veškerému našemu chování a jednání.

Krokoměr je účinný prostředek jak kontroly, tak motivace. Člověk má tendenci sledovat narůstající číslo na displeji a povzbudit se tak k další chůzi a naopak. Krokoměr by měl být pravidelně využíván v terapii obezity.

Bc. Martina Daňková